Historie

Počátky jablonecké bižuterie, a obchodu s ní, lze nelézt již na počátku 18. století. Ke skleněným kamenům a perlím později přibyly též výrobky z oboru tzv. kovové bižuterie – náušnice, přívěsky nebo brože. V průběhu 19. století si již jablonecká bižuterie získala zákazníky po celém světě a tomu též odpovídala četnost a různorodost nabídky. Nikde jinde se nevyráběly všechny typy bižuterie, jako právě v Jablonci nad Nisou. Vyrostly tu proto četné vícepatrové exportní domy, v nichž se zboží ve velkém nabízelo. Ve výrobě a obchodu  nacházely práce desetitisíce lidí. Kraji se – díky jeho prosperitě - říkalo „rakouská Kalifornie“.

obr.1  Mačkané a malované skleněné knoflíky, Jablonecko, 1865-1870, Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, foto Tomáš Hilger

Po roce 1860 nabyla struktura jabloneckého průmyslu podobu pyramidy. Základnu novověkého podnikatelského divu světa tvořily sklárny, kompoziční palírny a rafinéři (mačkáři, brusiči, foukači, malíři včetně domáckých výrobců a další), prostřední kameny dodavatelé a vrchol vývozci. V praxi to probíhalo následovně: dodavatel převzal zakázku od exportéra, již podle svého uvážení rozdělil konkrétním výrobcům. Tento systém zaručoval jak určitou sociální stabilitu, tak bránil nekalé konkurenci.

obr.2  Brož, kov a bižuterní kameny, firma Edmund Altmann &Co., Jablonec nad Nisou, po 1936. Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, foto Tomáš Hilger

obr.3  Brož a náušnice ze zlaceného tombaku a broušených imitací smaragdu, Jablonecko, kolem 1860, Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, foto Tomáš Hilger

Silnou stránkou jabloneckých podnikatelů vždy byl hlad po inovacích, snaha o zkvalitnění a zefektivnění výrobních postupů, odvaha k netradičním řešením, aktivní vyhledávání nových odbytišť a v neposlední řadě důraz na vzorování dle požadavků trhů nebo konkrétního zákazníka.  To jim přinášelo velké zisky v dobách konjunktur a pomáhalo přežít v časech krizí.

Když v roce 1921 celkem 667 jabloneckých podnikatelů vyvezlo do světa bižuterie a skla za 2,2 miliardy Kč, ocitl se zdejší průmysl na vrcholu. V první polovině 20. let tvořil jablonecký vývoz úctyhodných 8 % exportu celého Československa. Pád během světové ekonomické krize 30. let byl proto o to strmější. Jablonecká bižuterie však přežila. A překonala i nelehké období druhé světové války.

Historie do druhé světové války - texty - PHDr. Petr Nový, Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou

Poválečný vývoj výroby a vývozu jabloneckého zboží je charakterizován významnými historickými změnami ve struktuře průmyslu i zahraničního obchodu. V roce 1945 obnovilo činnost cca 25% firem, většina z nich pod národní správou po konfiskaci německého majetku. To se stalo základem koncentrace výroby a obchodu v létech 1946-48 a následném znárodnění v roce 1948. Vznikl Skloexport, ze kterého se v roce 1952 vyčlenil Jablonex. Postupně vzniklo i silné výrobní Sdružení podniků jablonecké bižuterie.

Československý bižuterní průmysl se doma dokázal prosadit i proti preferovaným oborům těžkého průmyslu a vybudovat silnou výzkumnou, výrobní, marketingovou i obchodní základnu, která patřila mezi světovou špičku. Jablonex vybudoval distribuční síť v 90 státech celého světa a stal se symbolem dobré kvality, slušného designu a kvalitního zákaznického servisu.

obr.4 Vzorkovna a jednání se zákazníky - 1961 - archiv Jablonex

V šedesátých létech minulého století přivítal Jablonex na různých místech významné osobnosti jako např. J.Gagarina, Claudii Cardinálovou, monackou kněžnu Grace a další.

obr.5  Monacká kněžna Grace - archiv Jablonex

obr.6  Claudia Cardinálová - archiv Jablonex

Jablonec nad Nisou se stal místem pořádání Mezinárodní výstav skla a bižuterie a v roce 1969 měla jablonecká bižuterie velký úspěch na světové výstavě v Montrealu.

obr.7  výstava 1971 - Archiv Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

obr.8  výstava 1980 - Archiv Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Proces upevňování postavení československé bižuterie pokračoval i v 70. létech minulého století a tento obor stále patřil do světové špičky. Postupně se objevovala konkurence na Dálném východě, zejména na Taiwanu a Jižní Korei. Objevily se nové materiály a technologie, do bižuterie pronikly plasty a další materiály.  Do klasického distribučního řetězce výrobce-exportér-importér-velkoobchodník-detailista pronikly dravé  obchodní řetězce. I na tyto změny dokázal stále centralizovaný bižuterní průmysl reagovat a svoje postavení na světovém trhu si udržet. Bylo to zejména díky výzkumné základně, schopnosti neustále inovovat a dobré personální práci ve výrobě i obchodu.

obr.9  přehlídka v Paříži a módní tvůrce Sláva Zajcev - archiv Jablonex

obr.10  1976 - módní přehlídka Jablonexu v Paříži - archiv Jablonex

Po společenských změnách v roce 1989 začal proces privatizace v jehož průběhu vzniklo několik velkých firem / např. Preciosa a.s, Železnobrodské sklo, Ornela a.s., Bižuterie a.s a další. / a postupně bylo založeno cca 50 menších a středních firem. V roce 2005 vznikl z velkých firem nový celek Jablonex Group a.s, který však vydržel pouze do roku 2009, kdy byl rozhodnutím vlastníků uzavřen a po částech rozprodán. Stalo se to v době silné recese a velkého nástupu čínské a indické konkurence.

Bižuterní firmy se s touto nepříznivou situací „praly“ řadu let. Některé zanikly, ale většina přežila, přizpůsobila se novým podmínkám a rozvíjela se. Vznikla i řada firem zcela nových.

Jablonecká bižuterie - české „rodinné stříbro“ a významná součást české módní tvorby, má do budoucna své místo na trhu zajištěno.

Tradiční zákazníci se k tomuto doplňku i přes krizi a levné dovozy z asijských zemí vracejí, noví pomalu přibývají. Prodejní centra na mnoha místech České republiky i v zahraničí úspěšně prodávají produkci „MADE IN JABLONEC“.  Zákazníci oceňují kvalitu, orginální design, módnost a v neposlední řadě dodržování hygienických norem.

V oblasti kolem Liberce, Kamenického Šenova, Jablonce nad Nisou, Zásady a Železného Brodu je nyní v bižuterním průmyslu zaměstnáno téměř 7000 pracovníků.Vyrábějí nejen hotovou bižuterii, ale i materiál a komponenty k její výrobě.

Největší výrobce je nesporně společnost PRECIOSA a.s..

Významným reprezentantem ostatních firem je Svaz výrobců skla a bižuterie, ve kterém je sdruženo 50 výrobních a obchodních subjektů, Muzeum skla a bižuterie a čtyři odborné školy.

Poválečná historie až součastnost - texty - JUDr. Pavel Kopáček, předseda Svazu výrobců skla a bižuterie